Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století
architektury
Autor: Jiří Harcuba
- Další
informace o této minci
Česká národní banka vydává dne 23.
dubna 2003 do oběhu zlatou 2000 Kč minci "Pozdní renesance –štíty
domů ve Slavonicích", která je již pátou zlatou mincí z cyklu Deset
století architektury. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které
se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má
stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním
špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní
pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován, hrana je hladká.
Mince v běžném i proofovém provedení jsou ze zlata o ryzosti 999.9. Hrubá
hmotnost mincí je 6,22 g, ryzí 1/5 oz, průměr mince je 20 mm a síla 1,50
mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny
odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,062 g a v
obsahu zlata nahoru 0,01%.
Na lícní straně je v horní polovině umělecká kompozice stylizovaných
zemských znaků – český lev (uprostřed), moravská orlice (vlevo) a
slezská orlice (vpravo). Pod touto kompozicí je nominální hodnota mince se
zkratkou peněžní jednotky. Ve spodní části je na pozadí tří typických
slavonických domovních štítů název státu "ČESKÁ REPUBLIKA".
V neuzavřeném opisu při okrajích mince je text "DESET STOLETÍ
ARCHITEKTURY". Vyobrazení a texty doplňuje značka České mincovny v
Jablonci nad Nisou, která minci razila. Na rubové straně mince je znak města
Slavonice umístěný na pozadí renesančního domu s psaníčkovými
sgrafity. Přes spodní část domu je umístěn nápis "ŠTÍTY DOMů"
a pod ním letopočet ražby. V neuzavřeném opisu při levém, horním a
pravém okraji je text "POZDNÍ RENESANCE SLAVONICE". Při spodním
okraji uprostřed je iniciála příjmení autora návrhu mince, akademického
sochaře Jiřího Harcuby.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným rastrem.
Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti.
Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové
mince je karta společná.
ŠTÍTY DOMů
VE SLAVONICÍCH
První písemná zmínka o Slavonicích pochází
z roku 1260. Jako trhovou ves je na křižovatce dvou obchodních cest
založili s největší pravděpodobností Vítkovci. Archeologické výzkumy
potvrdily, že ještě předtím zde byla slovanská strážní osada. Z trhové
vsi vyrostlo v krátké době město s vlastní farou a mnoha právy
a výsadami udělenými králem. Prosperitu mu zajišťovalo zemědělství,
řemesla a zejména obchod.
Největší hospodářský vzestup zažilo město koncem 15. a v průběhu
16. století, kdy získalo podobu, kterou si víceméně zachovalo až dodnes.
Specifický ráz vtiskla Slavonicím především renesanční výstavba a přestavba
měšťanských domů s bohatými benátskými a lombardskými štíty,
atikami s cimbuřím, arkýři, figurálními a psaníčkovými sgrafity,
freskami a sklípkovými klenbami, která učinila z města jedinečný
architektonický klenot. Velmi ceněné jsou sgrafitové fasády s obrazovými
cykly, především biblickými.
V době třicetileté války přišel úpadek, jenž následně ještě
prohloubila epidemie moru koncem 17. století, spory s novou vrchností,
, která Slavonice získala po vymření rodu pánů z Hradce, přeložení
poštovní cesty do Jihlavy a několik velkých požárů.
Nový rozkvět přinesla Slavonicím až moderní doba. V srpnu r. 1961
bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací a historické jádro
je postupně obnovováno.
Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
Další odkazy :
-
Deset
století architektury
Z naší nabídky vybíráme:
