Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století
architektury
autor Jiří Věneček
- Další
informace o této minci
Česká národní banka vydává dne 25. září
2002 do oběhu zlatou 2000 Kč minci "Renesance -zámek v Litomyšli"
z cyklu "Deset století architektury".
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou
a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i
reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení
(tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého
lesku a reliéf je matován, hrana je hladká.
Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti
999.9. Hrubá hmotnost mincí je 6,22 g, průměr 20 mm a síla 1,40 mm. Stejně
jako u každé ražby zlatých dvoutisícikorun jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru
0,062 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01%.
Na lícní straně je v horní části mincovního pole umístěna volná
kompozice stylizovaných heraldických zvířat ze zemských znaků, českého
lva, moravské a slezské orlice. Český lev je uprostřed mezi oběma
orlicemi. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod
heraldickými zvířaty. Ve spodní části mincovního pole je zobrazena mořská
panna ze sgrafita na fasádě litomyšlského zámku. V neuzavřeném opisu při
levém a pravém okraji mince je text "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY"
a při spodním okraji mince pod mořskou pannou označení nominální
hodnoty mince "2000 Kč". Ústředním motivem rubové strany je
vyobrazení zámku v Litomyšli z nadhledu, doplněné při spodním okraji
mince motivem gryfa na kouli z figurálního sgrafita z fasády věže zámku,
při pravém horním okraji znakem rodu Pernštejnů - zubří hlavou s houžví
v chřípí. Při okrajích mince je neuzavřený opis "RENESANCE LITOMYŠL
ZÁMEK 2002", přičemž letopočet je od ostatního textu oddělen výraznou
tečkou. Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Věnečka,
jsou v levé spodní části mince pod spárem gryfa.
Ražbu provedla Bižuterie Česká mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž
značka je umístěna na lícní straně pod českým lvem.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným rastrem.
Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti.
Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové
mince je karta společná.
Zámek v Litomyšli - renesance
Slovanské hradiště a pohraniční hrad Slavníkovců v
15. století přestavěli Kostkové z Postupic na zámek. Z pohledu
Vratislava z Pernštejna, vnuka Viléma z Pernštejna, předního šlechtice
země a na tehdejší dobu vynikajícího hospodáře, byl zámek starý, malý
a málo representativní. V letech 1568 - 1581 nechal zámek přestavět
císařskými architekty Janem Baptistou Avostalisem a Oldřichem Avostalisem
na representativní renesanční zámek. Na výzdobě zámku, (psaníčková a
figurální sgrafita na fasádách a štítech s dvěma velkými bitevními
scénami na hlavním nádvoří), se převážně podíleli italští mistři.
Bližší podrobnosti o přestavbě zámku se nedochovaly ani v bývalém
rodovém Pernštejnském archivu v Roudnici.
Pro finanční těžkosti Pernštejnové postoupili litomyšlské
panství (zámek s městem) v roce 1649 Trauttmansdorfům. Za nich
došlo v zámku k barokním úpravám. V roce 1753 zámek
koupili Valdštejn-Vartmberkové, za jejichž působení došlo k posledním
větším úpravám. Po požáru v roce 1775 bylo mimo jiné v létech
1796 - 1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedinečný soubor jevištních
dekorací se dvěma malovanými oponami provedl vídeňský dvorní malíř
divadelních kulis Josef Platzer. V mnoha místnostech, hlavně v I.
patře, provedl v 90. letech 18. století valdštejnský malíř Dominik Dvořák
klasicistní geometrické i krajinné malby. Roku 1855 koupili panství Thurn-Taxisové,
kteří byli posledními majiteli litomyšlského zámku. Ten byl v roce
1962 vyhlášen národní kulturní památkou jednak pro svoji uměleckou a
architektonickou hodnotu a jednak jako důkaz úcty k českému národnímu
skladateli Bedřichu Smetanovi, který se 2. března 1824 narodil v zámeckém
pivovaře.
Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
Další odkazy :
-
Deset
století architektury
Z naší nabídky vybíráme:
