Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století
architektury
Autor ak. soch. Vladimír Oppl
- Další informace o této
minci
Česká národní banka vydává dne 20. září
2005 do oběhu poslední zlatou 2000 Kč minci z cyklu Deset století
architektury - Současnost - dům v Praze. Mince se vydává ve dvojím
provedení ražby, která se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné
provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu.
Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele
má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana
mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém
provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 6,22 g,
průměr je 20 mm a síla 1,55 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou
i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V
hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru
0,01 %.
Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního
znaku České republiky s českým lvem uprostřed. Při spodním okraji mince
je opis "ČESKÁ REPUBLIKA", nad ním dvouřádkový nápis s nominální
hodnotou mince "2000 Kč" a při levém, horním a pravém okraji
opis "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY". Heraldická zvířata i texty
jsou umístěny na pozadí kosočtverečné sítě, která připomíná
prosklenou nárožní věž Tančícího domu, a s níž se zvířata i písmo
částečně prolínají. Na rubové straně mince je vyobrazen Tančící dům
z podhledu, který se částečně prolíná s písmeny neuzavřeného opisu
"současnost - tančící dům v praze" a s číslicemi ročníku ražby
"2005" při spodním okraji. V pravé spodní části mince jsou umístěny
stylizované iniciály autora výtvarného návrhu, akademického sochaře
Vladimíra Oppla.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě
s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný
v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
Tančící dům v Praze
V 90. letech 20. století získalo hlavní město
České republiky novou dominantu - komerční budovu Nationale Nederlanden na
rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží, zvanou Tančící dům.
Pojmenování stavby je odvozeno od tvaru dvou nárožních věží, které připomínají
snad nejslavnější taneční pár všech dob - Freda Astaira a Ginger
Rogersovou. Tančící dům, na, který není názor veřejnosti (zejména té
laické) zcela jednotný, je dílem dvou architektů: amerického architekta
kanadsko-polského původu Franka Gehryho a českého architekta jugoslávského
původu Vlado Miluniče. Byl postaven v letech 1994 až 1996 a je představitelem
zatím nejmodernějšího směru tzv. dekonstruktivní architektury, která
využívá geometrie volných forem. Protože projekt takové stavby se
neobejde bez třírozměrného počítačového modelování, říká se jí
rovněž stavba digitálního (21.) století. Tančící dům je fakticky první
takovou stavbou, byť oficiálně je prvenství přiznáváno jinému Gehryho
dílu, Guggenheimovu muzeu v Bilbau.
Restaurace La Perle de Prague situovaná v
7. patře "Tančícího Domu" nabízí překrásný výhlede
na Hradčany, Vltavu a věž Petřín.
Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
www.laperle.cz
Další odkazy :
- Deset
století architektury
Z naší nabídky vybíráme:
