Václav Thám (26. 10. 1765 – kolem roku 1816) –
český dramatik, básník, překladatel, redaktor a herec. Výrazná postava
českého národního obrození.
Celým jménem Jan Šimon Václav Thám se narodil
v Praze. Už v necelých sedmnácti letech se stal magistrem filozofie.
V roce 1783 nastoupil jako úředník k pražské policii, ale zhruba po šesti
letech byl propuštěn. Důvodem byl pravděpodobně jeho vstřícný vztah
k alkoholu, s nímž měl problémy i v pozdějších letech. V roce 1785 spolu
s dalšími autory připravil dvoudílný almanach Básně v řeči vázané, k němuž
napsal předmluvu. Skupina, označovaná jako Thámovci, chtěla touto sbírkou
poukázat, že čeština je schopna vyjádřit i náročnou poezii, jakou do té
doby čtenáři znali převážně z německé literatury.
Václav Thám se velmi zajímal o divadlo, ať už jako
překladatel her, dramaturg, režisér, či herec. Sám napsal přes padesát
divadelních her. Inicioval založení vlasteneckého divadla zvaného Bouda,
které stávalo v prostoru dnešního Václavského náměstí. Po jeho zrušení
(divadlo se zadlužilo) působil krátce jako režisér v Divadle u Hybernů a
pak s různými kočovnými společnosti cestoval po městech rakouského
císařství. Stopa Václava Tháma se ztrácí v Haliči, kam se údajně vypravil,
aby se usmířil se svojí churavějící manželkou, herečkou jiné kočovné
divadelní společnosti.
Jedna z verzí legendy vypráví, že našel už jen její
hrob, na němž vyčerpáním zemřel. Neklidný Thámův život inspiroval Aloise
Jiráska k napsání románu F. L. Věk.
Z naší nabídky vybíráme:
