200 Kč založení Čes.
Budějovic jako královského města
České Budějovice – metropole jižních Čech
rozkládající se na soutoku řek Vltavy a Malše. Město nechal v roce 1265
založit král Přemysl Otakar II., aby tak upevnil své mocenské postavení
v jižních Čechách, zejména vůči konkurenčnímu rodu Vítkovců. Lokací a
projekcí pověřil purkrabího Hirzu ze Zvíkova, který stál též u založení
královského města Písek nebo cisterciáckého kláštera Zlatá koruna. Název
se odvinul od nedaleké osady Budivojovice, přídomek České se začal
používat až za husitských válek.
Střed města tvoří rozlehlé náměstí čtvercového
půdorysu s kašnou. Současně s městem byl založen dominikánský klášter s
kostelem Obětování Panny Marie, který byl vysvěcen v roce 1274.
Rozkvět České Budějovice zažívaly zejména
v šestnáctém století, kdy profitovaly z těžby stříbra v okolních dolech.
V roce 1569 tam vznikla mincovna. Zisk přinášel i obchod se solí, chov ryb
a výroba piva, která přetrvala dodnes a proslavila město v celém světě.
Období rozmachu se podepsalo i na vzhledu města: byly přestavěny hradby,
vznikla nová budova radnice a věž, které se dnes říká Černá.
Za třicetileté války stály České Budějovice na straně
císaře, díky kvalitnímu opevnění i poloze představovaly velmi atraktivní
strategický bod.
V roce 1641 postihl město rozsáhlý požár, který
mnohonásobně překonal škody způsobené válkou. Na významu Českým
Budějovicím dodal katolický řeholní řád piaristů, který se v nich usadil
v roce 1762 a založil latinské gymnázium. Ve stejném období vzniklo i
městské divadlo.
Rozvoj obchodu a průmyslu v devatenáctém století
podpořila koněspřežná železnice, která město spojila s rakouským Lincem.
Dokončena byla v roce 1832 a sloužila až do počátku sedmdesátých let, kdy
ji nahradila železnice parní.
V Českých Budějovicích sídlí tři vysoké školy:
Jihočeská univerzita, Vysoká škola evropských a regionálních studií,
Vysoká škola technická a ekonomická. Ve městě žije zhruba 95 tisíc
obyvatel.