Obecní dům – jedna z nejznámějších pražských
secesních staveb. Původně se nazývala Reprezentační dům hlavního města
Prahy. Budova je silně spjata s moderní českou historií: 28. října 1918
v ní byla vyhlášena první Československá republika. V listopadu 1989 se
pak v Obecním domě poprvé sešli představitelé Občanského fóra se zástupci
komunistické vlády. V těsné blízkosti Obecního domu stojí jeden ze symbolů
Prahy: gotická Prašná brána, která byla součástí obranného systému Starého
Města.
Potřeba zbudování českého společenského a
reprezentativního střediska, jako protiváhy tehdy Německého domu (nyní
Slovanský dům), byla formulována v Pamětním spisu, který v roce 1901
zaslal městské radě spolek Měšťanská beseda. O dva roky později se
uskutečnila architektonická soutěž, z níž však nevzešel vítězný návrh.
Městská rada nakonec zpracováním projektu pověřila architekty Antonína
Balšánka a Osvalda Polívku, na jejichž práci dohlížela devítičlenná
komise.
Konečný projekt i s rozpočtem, který představoval tři
miliony korun, byl schválen 10. prosince 1904 a v létě příštího roku
započala stavba. Objekt byl slavnostně otevřen 22. listopadu 1912, některé
části budovy však byly zprovozněny už tři roky předtím. Na výzdobě
Obecního domu se podílela celá plejáda tehdejších významných umělců. Byli
mezi nimi malíři Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Max Švabinský, Josef Ulman,
Jakub Obrovský a další. Ze sochařů k podobě budovy přispěli mezi jinými i
Josef Václav Myslbek, Josef Mařatka nebo třeba Ladislav Šaloun a Bohumil
Kafka.